Vydáme se po zelené značce z Pelhřimova moderní zástavbou a pak poli a loukami kolem samot Peklo a U Chábů. Později se dostaneme lesem přes Vávrův kopec nad obec Hodějovice. Na kraji lesa zhlédneme údolí Hejlovky v pozadí se statkem Těchorázek.
Mineme křižovatku „žluté“ a „zelené“ „Pod Hodějovicemi“ (6 km) a pokračujeme dále po „zelené“. Z údolí Hejlovky vystoupáme lesem ke statku Těchorázek, kde se nám naskytne krásný pohled na údolí Hejlovky s vesničkou Hodějovice jako na dlani. Od Těchorázku loukami, remízky a lesem s pěkným výhledem směrem k vrchu Křemešník dojdeme do obce Svépravice (obchod). Odtud nás značka dovede cestou polem na kopeček, z kterého je rozhled daleko do kraje všemi směry od Stražiště po Křemešník.
Další křižovatku cest Mokřiny (13 km), opět „žluté“ a „zelené“, nadále projdeme po „zelené“. Brzy nás cesta povede z kopce do údolí Želivky. Hned za Mokřinami na nás z údolí vykoukne želivský kostel, na jehož přestavbě se podílel J. Santini. Výhled je i na přehradu Trnávka s vrcholem Stražiště v pozadí. Na konci vesničky Haštal, kterou procházíme, je vpravo pod strání barokní kaplička sv. Haštala, pod kterou pramení silný pramen dobré vody.
Dorazíme do obce Želiv (16 km), křižovatky „červené“, „modré“ a „zelené“. Zde je možnost občerstvení v restauracích nebo v obchodě. Můžeme navštívit klášterní komplex s kostelem a gotickým hradem. V obchůdku u kláštera lze zakoupit svérázně chutnající pivo, které vaří přímo v klášteře. V obci je léčebna pro závislé na čemkoliv a nedaleko jejího okraje je postaven umělý kanál pro jízdu na divoké vodě.
Ze Želiva pokračujeme až do Pelhřimova po „červené“. Kolem řeky Želivky dojdeme k přehradní zdi vyrovnávací nádrže Vřesník, nad kterou se tyčí vysoký skalní útes. Pokud se nám podaří dostat na druhou stranu řeky, je možné po levé straně vylézt na skálu a potěšit se pohledem na přehradu. Po jejím pravém břehu projdeme k elektrárně. Přímo u ní je vidět část potrubí, kterým se přivádí voda ze Sedlické přehrady, stranou za mostem naleznete občerstvení. Od elektrárny vede značka stoupáním do obce Sedlice, kde je rovněž možnost se občerstvit v hostinci či obchodě, a pak po silničce k Sedlické přehradě.
U její hráze (22 km) je křižovatka „červené“, „žluté“ a „zelené“. Uprostřed přehrady - na soutoku řeky Hejlovky a Jankovského potoka - vzniká řeka Želivka. Z malého domečku poblíž přehradní zdi vede k elektrárně u nádrže Vřesník 882 m dlouhý tunel.
Od přehradní hráze směřuje cesta kolem Sedlické přehrady. Cyklistům doporučujeme jet od hráze přes vesnici Sedlice, neboť terén je vhodný pouze pro pěší. Lehce mineme tuto obec. Pokračující cesta vede malebným údolím Hejlovky. Až dorazíme na samotu U Šlajferků, můžeme se občerstvit u studánky chutnou vodou. Další část je zejména v letních měsících mírně adrenalinová (přes bujný porost). Pak půjdeme dál po polní cestě k silničce, po níž vystoupáme do Kojčic. Pokud budeme v Kojčicích (u Pejřimova) hledat Plhovi, kteří jsou známí z Lipského „Marečku, podejte mi pero“, narazíme na obchod i pohostinství, ale na tuto rodinu ne, protože tam nikdy nežila. Jestliže kousek za Kojčicemi dostaneme žízeň či hlad, je možné udělat krátkou odbočku k Motelu Farma, který uvidíme za kopcem po své levici. Pro ostatní je cesta vpravo do Krasíkovic (32 km).
Pokračujeme nadále po „červené“ na návrší mezi obcemi Krasíkovice a Radětín, kde se můžeme těšit na nádherný výhled. Obec Starý Pelhřimov, samoty Peklo a U Chábů před námi leží jako na dlani. Na kopci za Radětínem je nádherný výhled na vrch, kde je v lese ukrytý dnes již polorozpadlý poutní kostelík sv. Anny. Nyní nás značka přivede již do pelhřimovských Městských sadů, kde si můžeme prohlédnout naučnou stezku o přírodě Vysočiny a dále kolem Domu dobrých dnů s expozicí Zlaté české ručičky až do historického centra Pelhřimova (36 km).
Na konci naší cesty se můžeme odměnit příjemným občerstvením v některé z pelhřimovských restaurací. Nezapomeňte navštívit Muzeum rekordů a kuriozit, Muzeum strašidel, Síň Lipských, Dům dobrých dnů – Unikáty ze sirek, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, Galerii M, vyhlídkovou věž kostela sv. Bartoloměje, nebo projít Stezku po stavebních slozích či Procházku Českou knihou rekordů.