czende
Užitečné informace
Předpověď počasí:

Více o počasí zde.
Turistické inf. centrum

Informace města Pelhřimov

Masarykovo náměstí 10
393 01 Pelhřimov

tel.: 565 326 924
e-mail: ic@kzpe.cz

www.pelhrimovsko.cz

Provozovatel webu

Historie Pelhřimova

 
   
 
 

Nejstarší historie

Prvotní osídlení se pravděpodobně rozkládalo kolem kostela sv. Víta a v ulici Hrnčířské již v první polovině 13. století. Tato osada byla v roce 1289 vypleněna Vítkem z Hluboké. V roce 1290 bylo biskupovi Tobiáši z Bechyně králem Václavem II. uděleno právo znovu město založit a opevnit jej hradbami. Samotný půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, osazeným většinou německými osadníky.
V průběhu let se však obyvatelstvo počešťovalo. V období husitských válek stál Pelhřimov na straně táboritů a dokonce jim dal i jejich duchovního vůdce – Mikuláše Biskupce z Pelhřimova. Výhodná poloha města na rozhraní panství Rožmberků a pánů z Kunštátu sehrála roli i po skončení nepokojů v procesu usmiřování panstva. Pelhřimov byl vybrán v letech 1446-1450 jako místo konání zemských sjezdů, kterých se osobně účastnil i Jiří z Poděbrad. 
Rozvoj města příznivě ovlivnila těžba stříbra v okolí Křemešníku. Ve městě byla také rozvinuta celá řada řemesel, hlavně soukenictví, plátenictví, tkalcovství, barvířství, perníkářství a pivovarnictví.
Roku 1434 přešlo město do držení Trčků z Lípy, kteří panství roku 1550 prodali Adamu Říčanskému z Říčan. Ten dal v těsné blízkosti městských hradeb postavit zámek, v němž však Říčanští dlouho nesídlili. Adamův syn Karel svým zasahováním do práv měšťanů a ustavičnými spory pelhřimovské dohnal k tomu, aby se roku 1572 vykoupili z poddanství. Roku 1596 byl Pelhřimov císařem Rudofem II. povýšen na královské město.
Slibný rozvoj města zastavily represe po stavovském povstání. Zkázu dokonal obrovský požár města v roce 1646, kdy většina městských staveb lehla popelem. Je paradoxní, že Pelhřimov vděčí za svůj ucelený vzhled právě požárům. Další katastrofální oheň zničil město v roce 1766, ale právě díky tomu mají měšťanské domy jednotný renesančně-barokní charakter.
  
 
    
 
 

Historie 19. a 20. století

Národní obrození zasáhlo Pelhřimov stejně jako ostatní města. Vznikají zde vlastenecké spolky, které dokázaly udržet svoji kontinuitu až do dnešní doby. Roku 1862 byl založen pěvecký spolek Záboj, roku 1865 Sokol, roku 1874 Čtenářská beseda a roku 1894 spolek divadelních ochotníků Rieger. Solnice z roku 1707 byla přebudována na Národní dům, dnešní divadlo.
Devatenácté století bylo pro město obdobím rozvoje průmyslu. Zakotvil zde především průmysl kartáčnický, pletařský a výroba zemědělských strojů. Vedle již zmíněných průmyslových odvětví, která ve většině přetrvala dodnes, má dlouhou tradici i pivovarnictví. Pivo se v Pelhřimově začalo vařit roku 1552, kdy město obdrželo právo várečné. Nejprve se pivovar nacházel ve dvou domech v Růžové ulici, v místech nynější střední průmyslové školy. Koncem 16. století byl postaven nový pivovar v parkánu za děkanstvím. Třetí pivovar, který dnes nese jméno „Poutník“, byl postaven koncem 19. století v lokalitě Na Hradišti. Vaří se zde pivo plzeňského typu, nepasterizované, bez chemických přísad a vynikající chuti.
Devatenácté a hlavně dvacáté století dalo Pelhřimovu řadu významných osobností.
Za všechny jmenujme malíře a rytce Vojtěcha Benedikta Juhna, sochaře a medailéra Josefa Šejnosta, historika prof. Josefa Dobiáše a nezapomenutelného děkana Msgre Františka Bernarda Vaňka. Spolu s nimi působila ve městě řada zanícených ochránců památek. Roku 1901 vznikl Muzejní spolek a o deset let později odbočka Klubu za starou Prahu. Díky jejich činnosti si Pelhřimov zachoval svůj unikátní vzhled, ačkoli přišel o několik svých významných dominant, jako byly např. masné krámy, synagoga v Růžové ulici nebo barokní špýchar.
I přes tyto ztráty Pelhřimovu zůstala část jeho opevnění včetně dvou mohutných gotických bran, které společně s měšťanskými domy, zámkem pánů z Říčan, divadlem a kostelem tvoří Městskou památkovou rezervaci.
 
 

Pověst o založení města

 
Ke vzniku města se váže hned několik pověstí. Tato pověst je jednou z mnoha, které si lidé předávali z generace na generaci. Historicky lze doložit snad jen fakt, že v letech 1224 – 1225 byl pražským biskupem Pelhřim (Peregrin) z Vartenberka.

Jedna z pověstí hovoří o tom, že biskup Peregrin, který se při své pouti do Říma v letech 1225 – 1226 zastavil u studánky Belky, byl natolik okouzlen krásou krajiny, že zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku.

Další ze známých variant pověsti o založení města vypráví tento příběh:
"Kdysi dávno byla založena osada na nedalekém vršku. Byl odtud dobrý rozhled, obyvatelé věděli o každém, kdo projel po nedaleké obchodní stezce. Velmi často tam však nepříjemně foukal vítr a pro stavební materiál jezdili stále dál do níže položených míst. Také vody nebyl na kopci dostatek. Jednoho dne zajeli osadníci do údolí říčky Bělé, kde ve stínu stromu ležel muž. „Kdo jsi, poutníku?“ optali se osadníci. „Jsem biskup Pelegrin a jdu do Říma. Kdo jste vy a co zde děláte?“ odpověděl muž. Osadníci vyprávěli o stavbě osady i nesnázích, které jejich dílo doprovázely. Biskup jim odvětil: „Proč nepostavíte osadu rovnou tady? Je zde voda, dřevo i úrodnější půda.“ Mnozí z osadníků pak začali znovu stavět na novém místě, v údolí. Později jednali o tom, jak město pojmenovat. Vzpomněli si na moudrou poutníkovu radu, a na jeho památku pojmenovali město Pelhřimov."
Poloha města
Poloha města



  
  


     

 




    
Partneři

Tyto webové stránky byly realizovány s finanční podporou Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. 



    

 

Webové stránky MěÚ